Někdo ví už od svých 4 let, že chce být doktorem a drží se svého snu celý život. Mnozí z nás si zase přáli být popelářem, ale později přišli na to, že to asi nebude to pravé. Jiní své představy o pracovním životním naplnění mění každý týden. Zajímavé je také zamyslet se nad tím, proč je pro nás práce tak důležitá. Zaujímá práce tak vysokou příčku v životních hodnotách? Jsem si jistá, že nemusí, ale vzhledem k tomu, že v dnešní době se lze bez peněz jen těžko obejít, bude pro většinu lidí práce to místo, kde budeme trávit nejvíce času. A chtě nechtě, pokud nemáme jiné životní naplnění, jako je třeba partner či děti, kariéra pro nás bude představovat pravděpodobně nejdůležitější hodnotu, která zcela jistě bude ovlivňovat naše nálady a emoční rozpoložení. Je tedy jasné, že by nás práce měla bavit, aby jsme nebyli frustrování a nežili jsme od víkendu k víkendu.

Mladí lidé se po absolvování střední školy většinou začínají soustředit na svoji budoucnost. Přijde mi ale, že spousta lidí neřeší to podstatnější - přítomnost. Domnívám se, že v Česku je to ještě umocněné naším vzdělávacím systémem. Střední školy končíme v 19/20 letech, což je o dva roky později, než je tomu v zahraničí. Jelikož máme možnost studovat zadarmo, bylo by hloupé tuto možnost nevyužít. A spousta lidí začne studovat i přesto, že vlastně nevědí co. Slepě si vyberou obor a doufají, že je to bude bavit. Někteří mají to štěstí a studium je baví. Někteří bohužel ne. Trápí mě otázka: Měli všichni studující vlastně možnost zjistit, co je baví? V České Republice neexistuje středoškolní vzdělání, kde bychom si mohli vyzkoušet všechno. Gymnázia jsou zaměřena čistě na akademické studium, memorování se a absolutně zde chybí jakákoli praxe, kde by si student mohl vyzkoušet, jak v reálném životě může své nově nabyté vědomosti uplatnit. Jiné střední školy se zase specializují pouze na jednu oblast - ať je to obchod, pedagogika, umění či řemeslo. Přicházíme tak o možnost zkusit si spoutstu nových aktivit, a najít něco, co by nás skutečně naplňovalo. Na středních školách nás příprava do školy o většinu volného času, který bychom místo učení, mohli věnovat něčemu, co nás baví…. 

Necítíte se už otrávení? Nebere vám 13 let soustavného studia více, než dává? Pokud vstáváte s dobrým pocitem na srdci, když vám zvoní budík budící vás k studijní povinnostem, studujte. Jen apeluji na ty, kteří to takhle necítí, aby se nenechávali strhnout okolím a rad rodičů a konali tak, jak koná většina. Domnívám se, že většina těch starších a zkušenějších, ktěří vám radí, své mládí prožili v jiné době. V době, kdy člověk nemohl svobodně dělat to, co ho baví. V době, kde se pouze volily ty zábavnější možnosti - což zcela jistě byla vysoká škola před vojnou a práce v teplé kanceláři před prací na stavbě.

V jiných státech je častým zvykem, že si studenti vezmou tzv. gap year, tedy rok volna po ukončení střední školy. Během této pauzy čerství středoškoláci obvykle cestují nebo získávají pracovní zkušenosti praxí na stážích, díky kterým nabydou jasnější představu o tom, zda-li by je případné povolání bavilo i v reálném životě. Studium vysoké školy, která vás baví, totiž nepredikuje, že vás bude povolání bavit i v praxi. Koneckonců, diplom z vysoké školy ani negarantuje, že vás v tomto oboru někdo zaměstná… V současnosti je totiž důležitější praxe, pokud tedy mluvíme o profesích, kde nepotřebujeme diplom k potřebné akreditace (např. doktoři, právníci). 

Závěrem - nebojte se hledat sami sebe. Nebojte se měnit plány. Nebo radši neplánujte. A jak říká modrý Paulo Coelho: “Aby člověk poznal sám sebe, musí se ztratit.”

Výběr vysoké školy sice není nejdůležitější rozhodnutí vašeho života, ale pokud už se vydáte univerzitní cestou, nechcete svou píli a snahu produkovat nadarmo a od vysoké školy jistým způsobem něco očekáváte - ať už jsou to nové znalosti, zážitky, získaný titul či poznání nových přátel. Na vysoké škole totiž strávíte nejméně tři roky svého života. Svého mladí. Bylo by proto fajn si vybrat vysokou školu a obor, který vás bude alespoň z 50% bavit. Připravila jsem si pro vás sérii článků o pomaturitním studiu. Můžete se těšit na rozhovory se studenty nejrůznějších vysokých a vyšších odborných škol v Česku i v zahraničí. Tak hůra na první díl, s Adélkou Dvořákovou, studentkou prvního ročníku Arts Managmentu na pražské VŠE.

Proč jsi se rozhodla jít na Arts Managment?

Protože mě baví umění, ale sama ho netvořím.

Jaké znalosti od kurzu očekáváš?

Arts Managment ne VŠE je skvělý v tom, že student naučí myslet kulturně, ale také ekonomicky. V tom máme výhodu oproti studentům produkce např. na FAMU, kteří mají sice hlubší znalosti v kulurním odvětví, ale v ekonomické gramotnosti v praxi mají mezery.

Splnilo studium Artsu tvé očekávání?

Bohužel jsem měla očekávání vyšší, na čemž jsme se shodli i se spolužákama. Čekala jsem, že moduly budou více "nabušené" a více akční, asi také proto, že VŠE je jedinou univerzitou v ČR, která nabízí studium Arts managmentu.

Jak se škola zaměřuje na praktickou výuku?

Naprostá většina předmětů je čistě teoretická, čas od času vyjedeme na nějakou exkurzi. V prváku je jediný praktický předmět informatika, kde se učíme s Office programy. Škola nám bohužel nezprostředkovává žádnou praxi mimo školu, ale na škole máme spoustu prednášek od externistů, nebo si Studenti pořádají své projekty, například Arts Fest.

Jak je to s časovou náročností? Dá se zvládnout společně se studiem práce?

Velkým pozitivem naší školy určitě je časová nenáročnost. Do školy chodím 4x týdně, každý den maximálně na 3 hodinky.

Jak probíhalo přijímací řízení?

Přijímačky děláte v písemné formě z angličtiny, matiky a kulturního přehledu. Nejvíce jsem se bála testu z kulturního přehledu, na ten se totiž nejde nijak připravit, nevíte, jaké otázky očekávat. Myslím si ale, že pokud máte základní znalosti z gymnázia a trochu se o kulturu a všeobecné dění zajímáte, neměli byste mít problém přijímací řizení úspěšně absolvovat.

Kde vlastně máte fakultu?

Naše škola má skvělou lokalitu, na tramvajové zastávce Husinecká. Tam probihá veškerá výuka.

Co má vlastně Arts Managment společného s ekonomií?

Jak jsem již zmínila, základní ekonomická gramotnost je pro jakýkoli managment nezbytná. Máme předměty jako je účetnictví, daňová politika apd. Překvapivě, účetnictví mě nakonec bavilo a znalosti mi určitě přijdou vhod i do všedního života.

Jakou práci můžes vykonávat, po získání diplomu?

Většina studentů působí jako produkční nebo kurátoři. Netvoří vlastní umění, ale motají se okolo a všechno zařizují.

Jací jsou na Artsu lidi? Rozumíš si s nima?

Úplně skvělý! Určitě se dost liší od zbytku lidí z VŠE. Lidi z našeho oboru jsou více alternativní. Máme spoustu mimoškolních aktivit, napřiklad jezdíme na hory, na vodu, účastníme se Aprílesu - což je festival pořádaný studenty z Artsu a samozřejme chodíme společně na pivo. Držíme pohromadě nejen s ročníkem, ale s celým oborem, dokonce i s bývalými studenty. To je velká výhoda, máme tak možnost poznat nové lidi z oboru a nečemu se přiučit.

Zaměřuje se vaše škola i na skupinové projekty, nebo se vše učíte individuálně?

Zaměřuje. Máme tzv. semestrálky, což je skupinový projekt. Je to poměrně náročné, minulý semestr jsem musela napsat 6 prací. Jedna byla například na téma Obecní domy v ČR, do předmětu Kulturní politika - ekonomické zhodnocení, kulturní směřování apd. Je to docela zajímavé, zvlášť teď, když už se vyznám v účetnictví. Stačí se podívat do účetní uzávěrky Národního Divadla, či jakéhokoli jiného podniku (účetní uzávěrky jsou ze zákona přístupné věřejnosti) a dokážu si udělat obrázek o tom, jak konkértní podnik prosperuje. To se mi bude určitě hodit v budoucnu, až se budu ucházet o práci, abych věděla, jak na tom je firma, kam chci nastoupit, finančně. Případně pokud se jednou rozhodnu podnikat, všechny dovednosti spojené s ekonomií se mi budou hodit.

Jaká je pravděodobnost, že student úspešně absolvuje?

Studenti se určitě nemusí bát, že by Arts byl nějaký "vyhazovací" obor. Pokud někdo tento obor opustí, spíše je to z jeho vlastního zájmu. Spousta lidí v prváku zároveň studuje ještě nějaku další školu. Někdy se rozhodnou zůstat na obou vysokých školách, někdy na Artsu, někdy Arts opouštějí. Spousta lidí si zde studium představovali jinak - někteří jsou zklamaní, že Arts není vlastně tak moc o umění. Někteří jsou zase zklamaní, že zde chybí některé ekonomické moduly. Předpokládám, že u státnic se nás sejdou dvě třetiny pvodních studentů.

Je možná nějaká návaznost na studium Arts Managmentu?

Ano, máme tu i magisterský obor. 

Závěrem, kdyby jsi si nyní podávala přihlášky na VŠ, hlásila by ses na Arts znovu?

Asi jo. Z české nabídky vysokých škol mi Arts stále příjde jako jeden z nejzajímavějších a nejpraktičtějších oborů v tomto odvětví. Škola dává studentům svobodu zaměřit se na to, co je baví. Pokud vás zajímají galerie, píšete o galeriích, pokud opera, píšete o opeře, pokud alternativní prostory, píšete o alternativních prostorech. Při ucházení o práci stejně bude hrát roli praxe. A jelikož časová náročnost studia Arst Managmentu je nenáročná, můžete při škole zvládat mimoškolné aktivity, brigády a stáže. 

 Nedávno jsem na instagramu narazila na Nelu K. a hned ji oslovila, jestli by byla tak hodná a mohla si ji půjčit na focení. A Nela řekla ano! Tentokrát mě napadlo, že s sebou vezmu i nějaké "rekvizity", abych fotky ozvláštnila. Vybrala jsem, myslím, chytře - sladkosti. Nejen, že vypadají dobře na fotkách, ale pokud už sladkosti nepotřebujete na focení, můžete je jednoduše sníst, hehe. 

Pokud by vás zajímá, co fotím, určitě navštivte můj tumblr nebo instagram.