Zpověď autorek na téma modeling

9:17

Jak jsi se dostala k modelingu?
J: Naše bookerka mě oslovila prostřednictvím FB. 
Joe: Stejně jako Johanka :)
 
Jak dlouho se modelingu věnuješ?
J: Dejme tomu od 1.září 2012, kdy jsem měla první fototest. Spíš se ale stále hodně učím co a jak, příjde mi.
Joe: Dva roky.
 
Co tě baví na práci modelky? Jaké shledáváš pozitiva a negativa? 
J: Jako malá jsem chodila do dramaťáku, kde to bylo hlavně o výrazech a nějakém projevu těla a mluvy člověka. Tohle je to samé akorát bez řeči. To mě baví. Baví mě poznávání nových lidí a možnost vycestovat. Negativa jsou  neustále starání o svůj vzhled (já si v tom bohužel nelibuji, mám docela ráda homelessstyling), hlídání postavy hodnotím jako negativum v pozitivu a také se snažím vzdorovat pohledu některých lidí, co si myslí, že modeling je snad jen pro hloupé a je často hodnoceno méněcenně.
Jo: Jsou dny, kdy mě to baví opravdu moc, ale i dny, kdy vůbec. Práci modelky bych označila opravdu za práci, nikoliv koníčka. Ačkoliv se to nezdá, odloučit se na dva měsíce od rodiny, každý den obcházet castingy s mapou v ruce, je občas zábava, někdy to může být pěkná dřina. Pozitiva vidím určitě v tom, že člověk má možnost vycestovat do zemí, kam by se normálně nepodíval (například Japonsko). Negativa určitě v odloučení a hlavně v zameškání školy a pak dohánění, i když to mi velký problém nedělalo.

Jak reagovali tví přátelé popř. modelka, že se věnuješ modelingu?
J: Popravdě, to že se věnuji modelingu jsem docela úspěšně asi půl roku tajila a např. na volejbale se to snažím tutlat dál, protože sportovci na modelky spíše shlížejí, navíc trenér nám víceméně nepovoluje jiné aktivity než volejbal, natož pak modeling. Mí přátelé (moji praví přátelé, aby jsme si rozumněli), mě podpořili a nezměnili na mě názor. Tutláním jsem se snažila zamezit pomluv ostatních, abych rázem nebyla za tu namyšlenou modelku s nosem nahoře, ale po půl roce jsem zjistila že mi názory ostatních jsou stejně jedno a popravdě ani nevím, jak na to reagovali lidé mě jen "známí". Vlastně jo, neustále mi koukali do jídla, co jím a jestli jím dost(opět haha). Co se týče rodiny, všichni se mě začali ptát jestli budu anorektička, ačkoli jsem vypadala stejně jako před začátkem modelkování. Maminka (a to mě mrzí nejvíce), modeling nemá v oblibě, první věc na co se mě zeptala byla jestli chci být ramínko na šaty. Táta s bráchou se nevyjadřovali.
Joe: Moji přátelé mě vždy podporovali, nejvíc má nejlepší kamarádka, která mi třeba fotila všechno zameškané učivo. Všichni z rodiny mě také ve všem podporují. Dále jsou zde pak tací, kteří mě neznají a jen si řeknou, že je modelka, tak je určitě namyšlená apod, což me mrzí nejvíce :).

Co ti modeling dal?
J: Dal mi určitě kamarádku Josefínu - spoluautorku blogu a poznala jsem další fajn lidi. Myslím, že mi přidal sebevědomí. Snad se umím o něco lépe tvářit na fotkách. Naučila jsem se komunikovat s cizími i o dost výrazně staršími lidmi. Naučila jsem se pořádně chodit na podpadcích. Dal mi větší výčitky z jedení po 8h. večerní než jsem měla před začátkem s modelingem (haha). Naučil mě neřešit názory lidí, co mi nejsou blízcí.
Joe: Určitě mnoho zkušeností – od toho, jak si uvařit večeři, po to, umět si říct. Dále mnoho přátel (Johanku!), poznat Miláno, naučil mě lepší angličtině a v neposlední řadě mi dal mojí úžasnou kamarádku z Polska.

Co ti modeling vzal?
J: Vzal mi stydlivost před foťákem, 2cm v pase a 1cm přes prsa. Vzal mi špatný názor na "modelkování".
Joe: Tak asi některé události, které se konaly v mé nepřítomnosti a já se nemohla zúčastnit. 

Kam jsi se podívala s modelingem? Popř. kam bys chtěla vycestovat?
J: Doposud jsem se s modelingem nikam nepodívala, ale samozřejmě bych ráda do NYC, ale to je hodně v nedohlednu, prozatím bych vážně ráda jela např. do Hongkongu či Shangaie, neboť tam bych se jinak asi těžko podívala (na rozdíl třeba od Milána či Londýna). 
Joe: Podívala jsem se do Milána, na dva měsíce, a dále bych ráda vycestovala do Japonska. Chtěla bych poznat jejich kulturu a celkově tento kout světa.

    Milánský dóm; 2013

Preferuješ focení nebo molo?
J: Jelikož jsem docela nervák a zároveň nemám na molo takovou výšku, určitě focení. Navíc fotky jsou jistým způsobem umění a necítím se tak jen pouhým "ramínkem na šaty", ale také spolutvůrcem umění. U módních přehlídek je navíc tak 70% jistota, že vám přidělí boty co vám nesedí a šaty v kterých se zatraceně špatně chodí, takže stresy se zvýší o dalších xxx čísel.
Joe: Určitě focení, baví mě mnohem víc. Přehlídky nepreferuji z důvodu mé nejisté a nedokonalé chůze, kdy mám strach, že spadnu, prostě si nejsem moc jistá.

Tvůj největší úspěch či tvé nejoblíbenější foto?
J: Ani nevím co můžu považovat jako největší úspěch, nefotila jsem nic pro přední světové značky, ale asi focení editorialu a jsem pyšná, že jsem šla přehlídku pro Petru Ptáčkovou, která jednou bude skvělá a světově uznávaná módní návrhářka, dle mého názoru. Mé nejoblíbenější fotky jsou kupodivu z mého prvního fototestu.


backstage fashionshow Petry Ptáčkové - foto 2WSTUDIO




Joe: Myslím, že editorial v Itaském časopise 2020MAG, kdy jsem tento job dostala hned po příletu a byla z něj opravdu nadšená. Fotky se také povedly a byla to tak jedna z mých nejlepších prací :).

    
  Editorial v magazínu 2020 MAG

Jak si udržuješ postavu? 
J: Pro mě asi otázka jak se snažím si udržet postavu. Jím zdravě - a já ráda jím zdravě a 4x týdně hraji volejbal plus občas chodím běhat.

Joe: Občas běhám, snažím se jíst zdravě, ale na rozdíl od Johanky mi to moc nejde.
Kdyby ses měla rozhodnout, šla bys do toho znovu?
J: Modeling mi spíše dal, než-li vzal. Šla.
Joe: Nejspíš ano.

You Might Also Like

2 komentářů

Popular Posts

Like us on Facebook

Youtube Channel